Neboj se testování. S dnešní léčbou HIV můžeš žít normální život, jen ji musíš zahájit včas.

HIV pozitivita je dnes úplně jinde než před dvaceti lety. Diagnózy se nemusíš obávat, už to dávno není ortel smrti. Co ale je skutečně nebezpečné, je o své HIV pozitivitě nevědět. Neohrozíš tím jen ostatní kolem sebe, s nimiž spíš, ale především své vlastní zdraví. Když budeš s podstoupením testů dlouho váhat a necháš virus v těle rozvinout, už nikdy se ti nepodaří vrátit k uspokojivému zdravotnímu stavu.

Testování k festivalu Prague Pride patří stejně neodmyslitelně jako parties, drag shows nebo akce na Střeláku. Návštěva testovacího stanu ČSAP ti zabere sotva pár minut, protože předtestový dotazník si můžeš vyplnit dopředu online a na místě ti provedou rychlotest z kapky krve z prstu. Vše probíhá bezplatně a anonymně – před zdravotnickým personálem budeš vystupovat pod identifikačním číslem, na jméno se nikdo ptát nebude.

Kromě HIV se můžeš nechat otestovat i na syfilis a žloutenky typu B a C.  Letos ČSAP nově přidá také mobilní venerologickou ordinaci s PrEP poradnou, kde tě otestují na další pohlavně přenosné nemoci, jako je kapavka nebo chlamydie – na výsledek těchto testů si počkáš min. hodinu, podle počtu zájemců. Tyto testy hradí zdravotní pojišťovna, takže je podstoupíš pod svým jménem, nikoli anonymně. Testovací stan bude otevřen od pondělí do pátku v Pride Village na Střeleckém ostrově, v sobotu bude na Letné, kde probíhá program po průvodu.

Výsledek rychlotestu na HIV provedeného během Prague Pride se dozvíš zhruba do půl hodiny. Na mobilu ti pípne upozornění, že výsledek je již k dispozici po přihlášení do online systému. Rychlotest může mít výsledek negativní, nebo reaktivní – v takovém případě je potřeba nabrat vzorek krve žilním odběrem a odeslat ho k přezkoumání do Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS. Ta teprve potvrdí, zda to byl planý poplach, nebo zda máš zahájit léčbu. Klid, většina laboratorních vyšetření provedených na základě reaktivního výsledku rychlotestu nakonec vyjde jako negativní.

Netestuje se přítomnost HIV v krvi, ale přítomnost specifických bílkovin (antigenů a protilátek). Ty se ale v těle musí nejdřív rozvinout. Pokud tedy poběžíš na testy druhý den po divoké noci, kdy ses oddával rizikovému sexu, test ještě nic neodhalí.

Sexuálně aktivní jedinci, kterým se nedaří dodržovat zásady bezpečného sexu (kondom, PrEP), by tedy na testy měli chodit pravidelně každé dva až tři měsíce. Testy je možné provádět z kapilární krve (z prstu), z žilní krve (odběr) nebo ze slin.

Pokud se ti jednou nárazově stane průšvih, můžeš vzít věci do svých rukou a nečekat, jestli se ti do tří měsíců ukážou v krvi protilátky, nebo ne. Do 72 hodin od vystavení viru můžeš užít PEP, který má šíření HIV v těle zabránit. Pak si ale stejně zajdi na testy.  

O test na HIV si můžeš říct svému praktickému lékaři. Je ale pochopitelné, že se rodinnému doktorovi možná nebudeš chtít vyznávat z rizikového sexu. Naštěstí je tu řada možností anonymního testování.

Česká společnost AIDS pomoc provozuje checkpointy, jejichž personál tě otestuje bezplatně a bez předsudků. Pokud nejsou zdravotníci vytíženi covidem, není potřeba se předem objednávat. Síť HIV checkpointů se neustále rozrůstá. Fungují v deseti místech po republice, na podzim přibude další v Liberci. Obvykle se v checkpoint proměňuje nějaká ordinace na jeden den v týdnu. Checkpoint v pražském Domě světla má otevřeno tři dny v týdnu. Jejich seznam najdeš zde.

Mobilní checkpointy ČSAP jsou sanitky, které stojí vždy ve vedlejší ulici stranou pohledů lidí. Můžeš se v nich nechat otestovat bez předchozího objednání. Mapa, kdy je kde najdeš, je zde.

Existuje taky možnost domácího sebetestování. Aby ti ČSAP zaslala domácí HIV testy v hodnotě 660 Kč zdarma, musíš vyplnit online předtestový dotazník. Pro zaslání testu musíš poskytnout své jméno a adresu, osobní údaje ale nejsou archivovány.

Na test můžeš přijít taky přímo do některého z HIV center, která fungují v nemocnicích. Jsou ale spíš určena pro léčbu již diagnostikovaných lidí. Jejich seznam najdeš zde. Určitě tam ale poběžíš pro již zmíněný PEP, který ti musí předepsat lékař.

Možností je také HIV test v pobočkách Státního zdravotního ústavu. Jejich seznam najdeš zde. Pozor, obvykle je potřeba se dopředu objednat.

Kromě ČSAP provádí HIV testování i další neziskové organizace, například Rozkoš bez rizika nebo Sananim (služba pouze pro drogově závislé).

Toto vědeckými důkazy podložené pravidlo říká, že člověk na retrovirové léčbě, který má alespoň půl roku nezjistitelnou virovou nálož, nemůže nikoho nakazit. Nedetekovatelná virová nálož není zcela nulová, pohybuje se pod hodnotou 200 kopií viru na mililitr krve.

Platnost tohoto pravidla potvrdila řada vědeckých studií, například Protiklady se přitahují (Opposites Attract), do které se během pěti let zapojily gay páry s rozdílným HIV statusem z Austrálie, Thajska a Brazílie. V třinácti tisících případech nechráněného sexu mezi pozitivním mužem na léčbě a jeho negativním partnerem nedošlo ani jednou k přenosu viru.

Pravidlo N = N plně uznává agentura Organizace spojených národů pro boj s HIV (UNAIDS). V České republice je již také rozeznáno, i když zastaralá legislativa zatím stále kvalifikuje nechráněný sexuální styk člověka s HIV jako šíření nakažlivé choroby.

HIV současná medicína neumí vyléčit. Může ale zabránit množení viru v těle a zajistit podobnou kvalitu života jako před zjištěním diagnózy. K tomu je ale nutné splnit jednu důležitou podmínku: začít s léčbou včas.

Moderní léky na HIV se nazývají antiretrovirotika a existuje jich několik skupin, které se liší tím, v jaké fázi vzniku viru zabraňují v jeho množení. Tyto léčivé přípravky hradí zdravotní pojišťovna. VZP například v roce 2020 měla celkem 2011 pojištěnců s HIV a na jejich léčbu vydala 423 tisíc korun (tj. 210 tisíc na osobu).

Léky na HIV se berou každý den, a to vždy ve stejnou hodinu. Nepředstavuj si to jako hrst prášků, co polyká ráno a večer tvůj děda. Obvykle je to jediná pilulka. V některých zemích mimo EU již lidé s nedetekovatelnou virovou náloží mohou přejít z každodenních tabletek na dlouhodobě působící injekční léčbu. V ČR to zatím možné není.

Pravidelnost užívání pilulky zabraňuje vzniku rezistence na účinnou látku. Někdy ale po nasazení léčby trvá, než se podaří najít vhodnou kombinaci látek, která pacientovi zabere. Léky navíc mohou mít vedlejší účinky jako nevolnost, zvracení, průjmy, pokles kostní hustoty, snížení ledvinových funkcí nebo chudokrevnost. Proto je potřeba tyto hodnoty už navždycky průběžně sledovat.

V každém případě řada významných studií prokázala, že léčba prodlužuje a zkvalitňuje život, pokud ji zahájíš co nejdřív.

Asi tě napadlo, proč se vakcínu proti covidu podařilo vyvinout tak rychle a s očkováním proti HIV se pořád čeká? Virus HIV je bohužel nestabilní a neustále mutuje do nových kmenů, takže je extrémně složité vyvinout očkovací látku, která by na všechny jeho varianty fungovala. Dnes se ve světě pohybuje přes 50 milionů kmenů HIV virů. Přesto vědecké týmy výzkumného institutu Scripps Research a International AIDS Vaccine Initiative (IAVI) na vývoji vakcíny pracují, jejich očkovací látka nedávno prošla prvním klinickým testováním na lidech a přinesla velmi slibné výsledky. Pokud si chceš počkat na očkování a do jeho uvedení na trh se nenakazit, budeš muset sekat latinu ještě hodně dlouho.

Občas od někoho zazní kacířská myšlenka, proč se vůbec proti HIV chránit, když život s ním už není žádný problém. Nebylo by snazší nechat se rovnou nakazit a mít klid od testování a obav? To je ale zvrácené uvažování, kterému rozhodně nepropadej! Kromě doživotní medikace a nutnosti být pod pravidelnou lékařskou kontrolou přináší život s HIV další komplikace, které tě možná na první pohled nenapadly.

Lidé s HIV běžně ze strany široké veřejnosti zakoušejí diskriminaci a stigmatizaci, která obvykle pramení z prosté neznalosti. Mnoho lidí se dodnes nechce potkávat s HIV pozitivní osobou ze strachu, aby se od ní nenakazili. Nechtějí používat stejnou toaletu jako HIV+ člověk, nenechali by si od něj naservírovat jídlo nebo trénovat své děti ve sportovním týmu. Přetrvávají předsudky o tom, že HIV mají jen živly z okraje společnosti.

Člověk s HIV neustále stojí před dilematem, komu o své nemoci říct. Kvůli obavám a špatným zkušenostem se většina pacientů rozhoduje svůj HIV status tajit. To ale znamená život v neustálém stresu z vyzrazení. Nemusíš se jako HIV+ vyoutovat před kolegy v práci nebo i před rodiči, ale například existuje zákonná povinnost informovat o své pozitivitě lékaře. Lidé s HIV mají se zajištěním zdravotní péče často problém, kvůli vlastní neinformovanosti je řada doktorů prostě odmítne, i když na to nemá právo. Marné snahy lidí s HIV najít zubaře jsou v ČR pověstné.  

Jak známo, v Česku se všechno hned rozkecá. Víme o případech, kdy se na maloměstě přes lékaře nebo zaměstnavatele dostala informace o pozitivitě konkrétního člověka do obecného povědomí. Mnoho pacientů se poté, co se dozví diagnózu, stěhuje do velkého města s vyšší mírou anonymity. I proto žije většina HIV+ Čechů v Praze. Když se podíváš, jak málo lidí s HIV o své pozitivitě veřejně hovoří, pochopíš, že život s touto diagnózou v Česku není žádný med.

Většina lidí s HIV ti ale řekne, že i smíření s diagnózou bylo náročné. I když jdeš na testy z vlastního rozhodnutí, uslyšet pozitivní výsledek je vždycky šok. Proces přijetí diagnózy doprovází depresivní stavy, pocit špinavosti a cejchu, zvýšená míra agrese, pocity selhání, rezignace apod. Skrývání svého HIV statusu vede k sociální izolaci, hůř si budeš hledat partnera. A taky se ti protřídí okruh přátel, až se o tvé pozitivitě dozvědí.

Většina diagnostikovaných případů infekce HIV jsou muži, kteří mají sex s muži (MSM). Tato skupina nezahrnuje jen gaye, ale i muže, kteří se třeba identifikují jako heterosexuální, mají doma manželku a děti, ale stane se jim, že nějaká noc skončí sexem s osobou stejného pohlaví. Neznamená to, že se tito muži chovají výrazně nezodpovědně. Ale při nechráněném análním sexu mají 20x vyšší riziko nákazy než muž a žena oddávající se vaginálnímu sexu.

Zatímco gay v Praze má šanci 1:25, že narazí na HIV pozitivního partnera, u ženy na Moravě je tato šance nižší než 1:100 000. Ve srovnání s gay sexem bez ochrany v Česku denně dochází k mnohonásobně vyššímu počtu nechráněných pohlavních styků mezi mužem a ženou – těm ale obvykle hrozí nechtěné těhotenství spíš než HIV.

Při spoustě sexuálních aktivit je riziko nákazy HIV nulové nebo minimální (líbání, orální sex, vzájemná masturbace).

Při vaginálním a análním sexu ochrání před nákazou kondom, k tomu není moc co dodávat.

Další možností je PrEP (pre-expoziční profylaxe). Jedná se o preventivně užívaný lék, který zabrání nákaze v případě, kdy se HIV dostane do těla. PrEP je již dostupný i v České republice, užívají ho jedinci s vysokým rizikem nákazy – např. ti, jimž se nedaří dodržovat zásady bezpečného sexu, žijí s HIV+ partnerem, nemohou používat kondom z důvodu alergie apod. Dlouhodobé užívání PrEPu je ale zátěží pro tělo, a proto nejdřív musíš projít lékařskou prohlídkou a se svým lékařem svůj stav pravidelně sledovat. Rozhodně si neobjednávej něco na internetu, zajdi si do PrEPpointu ČSAP.

Jak už bylo zmíněno výše, bezpečný je i sex s HIV pozitivní osobou, jejíž virová nálož byla opakovanými testy po dobu alespoň šesti měsíců pod zjistitelnou úrovní. Naprostá většina léčených HIV pozitivních osob v Česku je neinfekční.

Pak existuje ještě záchranná brzda: PEP (postexpoziční profylaxe). Po jednorázovém případu vysoce rizikového chování užiješ kombinaci antiretrovirotik, aby se zabránilo množení viru HIV a jeho šíření v těle. PEP ti musí předepsat lékař, nedostaneš ho jen tak v lékárně jako třeba postinor („pilulka po“ proti otěhotnění). Aby zafungoval, musíš ho nasadit nejdéle 72 hodin po vystavení viru.

V poslední době se nám tu vyskytl takový nešvar. Chemsex je vysoce riziková kombinace sexu a užívání tvrdých drog, obvykle s účastní většího počtu osob a trvající i několik dní v kuse. Na chemsex parties se nejčastěji vyskytuje pervitin, mefedron, GHB/GBL, ketamin. U nás se s mefedronem moc nesetkáš, ketamin je okrajový, ale určitě na party bude pervitin a G. K tomu si lidé často dávají poppers a další. Drogy vedou k provádění sexuálních praktik, do kterých bys za střízliva nejspíš nešel. Zvýší se ti výkon a prožitek, ale mizí zábrany, empatie a soudnost. Kromě předávkování a nákazy sexuálně přenosnými chorobami se vystavuješ riziku sexuálního násilí, které se stane tobě nebo se ho pod vlivem sám dopustíš na někom druhém. Není asi potřeba zmiňovat riziko spadnutí do závislosti.

Víc o chemsexu se dozvíš na webu ČSAP. Pokud si nemůžeš pomoct a chemsex chceš přes všechno vyzkoušet, nebo v tom už lítáš, vyžádej si v Prague Pride harm-reduction informační brožurku, která ti pomůže minimalizovat rizika. Má titul „Jak odletět na Mars a bezpečně se vrátit zpátky“ a její spoluautorkou je drag persona Cuntessa.

Za celou dobu od začátku vedení statistik do konce června 2022 bylo v ČR diagnostikováno 4225 HIV pozitivních osob. U 797 z nich se rozvinulo onemocnění AIDS. Nejvíc lidí s HIV/AIDS žije v Praze, a to 1984 osob. V ostatních krajích dosahuje jejich počet maximálně nižších stovek.

Hrozbou ovšem nejsou HIV+ lidé na léčbě pod dohledem lékařů, ale ti, kteří o své infekci nevědí. Podle kvalifikovaných odhadů je takových osob v Česku zhruba 700. Odborníci se domnívají, že významná část neodhalených případů se nachází v heterosexuální populaci.

V souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině přišlo od začátku března do konce června do českých HIV center celkem 383 HIV+ ukrajinských uprchlíků (113 mužů, 270 žen, mezi nimi i 14 dětí do patnácti let). Naprostá většina z nich (95 %) věděla o své diagnóze, již se léčila a do HIV centra přišla kvůli zajištění další léčby.

Statistiky najdete na webu Státního zdravotního ústavu.

Základní principy prevence HIV/AIDS v České republice včetně vyhrazených finančních prostředků stanovuje Národní program řešení problematiky HIV/AIDS v ČR, který u nás vždy na období o délce pěti let vzniká od roku 1993. Ten aktuální, který v roce 2022 končí, si můžete prohlédnout na webu ministerstva zdravotnictví.

Hlavní město Praha má vlastní Akčnı́ plán pro realizaci Národnı́ho programu řešenı́ problematiky HIV/AIDS v ČR, protože na jeho území se nachází nejvyšší počet lidí s HIV a množství nově odhalených případů v metropoli v minulých letech svědčilo o probíhající epidemii. V roce 2019 se Praha stala členem mezinárodní sítě Fast-Track-Cities, jejímž smyslem je sdružovat světové metropole, které se potýkají s šířením HIV/AIDS ve vyšší míře než menší města, a umožňovat vzájemné sdílení zkušeností, dat a úspěšných strategií.

Města sdružená ve Fast-Track Cities usilují o cíl 90-90-90:

Tato stránka vznikla za podpory Ministerstva zdravotnictví ČR.