1. trasa: Praha byla vždy queer: Od legend dragu ke gay kavárně

Z Pride Village do Pride Parku
1. KABARET U STŘELCE – Střelecký ostrov
Ve sklepě empírového hostince na Střeleckém ostrově fungoval v letech 1993–1995 drag kabaret Zdeňka Novotného U Střelce, který vznikl přestavbou bývalého skladu SSM a pojmul 140 diváků. Klub se proslavil díky centrální poloze a atmosféře připomínající prvorepublikové kabarety. Vystupoval zde mj. Ivo Špes alias slečna Ivana a hosté jako Eva Pilarová, Marcela Holanová či Petra Janů. V sezóně 1994/1995 se zde konaly i večery Gay Violy s literárními čteními známých herců. V roce 1995 se kabaret přestěhoval do Karolíny Světlé a po několika dalších adresách dnes sídlí v Anglické ulici. Značka U Střelce je stále aktivní a pořádá mimo jiné oblíbené gay plavby po Vltavě s drag show.
2. BYT EDUARDA CUPÁKA – Novotného lávka 202/11
V mansardovém bytě na Novotného lávce začal životní příběh Eduarda Cupáka (1932–1996), první otevřeně homosexuální hvězdy československého filmu. V roce 1952 byl kvůli udání zatčen, vyloučen z JAMU a nesměl hrát divadlo. Díky podpoře přátel se zúčastnil konkurzu na film Mladá léta, kde získal hlavní roli. Jeho kariéra se rozjela navzdory dalším pokusům o diskreditaci. S partnerem Václavem Květem sdílel nejen byt, ale později i chalupu v Brtnici, kde se věnovali rekonstrukci a zahradničení. Cupák, stejně jako režisér Václav Krška, podlehl v roce 1996 plicní nemoci. Jeho přání bylo, aby jeho popel byl rozptýlen na Malvazinkách.
3. KARLOVY LÁZNĚ – Novotného lávka 198/13
Lázně Karlovy na rohu Novotného lávky a Smetanova nábřeží byly postaveny roku 1848 a modernizovány v roce 1925. Nabízely bazény pro muže i ženy, vanové lázně, restauraci, holičství i pedikúru. Známé byly nejen jako wellness centrum, ale i místo homosexuálních setkání. Již ve 20. letech si anonymní pisatel stěžoval policii na vyděrače Tondu Tričku, který zde okrádal návštěvníky. Po válce byly lázně tmavší a členité, s atmosférou plnou zákoutí a napětí. Podle pamětníků tvořili stálí klienti uzavřenou komunitu, nováčci byli vítáni a středem pozornosti. Lázně fungovaly do roku 1975, později budova chátrala a v roce 1999 byla přestavěna na megadiskotéku Karlovy lázně.
4. DEMONSTRACE HNUTÍ ZA ROVNOPRÁVNOST HOMOSEXUÁLNÍCH OBČANŮ – Staroměstské náměstí
Dne 25. února 1990 se na Staroměstském náměstí v Praze konala první (a na dlouho i poslední) veřejná demonstrace za práva homosexuálů po sametové revoluci. Zorganizovalo ji radikální Hnutí za rovnoprávnost homosexuálních občanů (HRHO), inspirované francouzskou Homosexuální frontou pro revoluční akci (FHAR). Jeho vůdce Šimon Formánek prosazoval koncept „gay anarchie“ a ostře odmítal lékařský dohled nad homosexualitou. Akce proběhla bez ohlášení po oficiální demonstraci k výročí komunistického převratu, kde vystoupil i prezident Havel. Členové HRHO rozvinuli transparenty a debatovali s přihlížejícími. Podle svědectví Václava Jamka čelili hrubým urážkám a výzvám ke kastraci od lidí, kteří ještě nedávno oslavovali humanistický projev prezidenta.
5. KAFÍRNA U ČESKÉHO PÁNA – Týnská 627/7
V roce 1995 vznikla ve sklepení historického domu na Starém Městě gay kavárna U Českého pána, pojmenovaná po Václavu Budovcovi z Budova, jehož socha zdobila dům a jehož jméno kavárna přijala za svůj symbol. Malý podnik s 22 místy si rychle získal oblibu díky klidné atmosféře, ale čelil i kritice kvůli přítomnosti „heterosexuálních nechápavců“. Brzy byl z původního místa vytlačen a v roce 1997 se rozdělil na dvě pobočky: U Českého pána I v Kozí ulici a U Českého pána II naproti Staronové synagoze. Druhá zanikla ještě téhož roku, zatímco kavárna v Kozí ulici fungovala do roku 2016.
Dle knihy Jan Seidl a kol., Teplá Praha: Průvodce po queer historii hlavního města 1380–2000, Brno 2014, zpracoval Ladislav Jackson, Společnost pro queer paměť