Policista David měl strach, že ho kolegové odsoudí. Dnes už o své odlišné orientaci mluví otevřeně

Policista David měl strach, že ho kolegové odsoudí. Dnes už o své odlišné orientaci mluví otevřeně

Sedmadvacetiletý David H. je z menšího moravského města, pracuje jako dopravní policista a ve volném čase plave a čte. Přestože je gay, sám byl dříve k LGBT+ lidem skeptický. Mohla za to podle jeho slov média a nejrůznější zažité stereotypy. Časem zjistil, že média často hledají senzace a věci si přikrášlují. A že lidi, kteří toho o LGBT+ tématech moc neví, rádi uvěří čemukoliv. Proto mu připadá důležité šířit osvětu, a činí tak skrze své coming outy.

Sám neví, kdy si uvědomil, že je gay. Pamatuje si, že ve čtrnácti nebo patnácti letech si začal poprvé všímat toho, že se mu líbí kluci. “Sem tam jsem se otočil za klukem na ulici nebo se mi líbili v časopisech, ale moc jsem o tom nepřemýšlel. Jestli je někdo hetero nebo není mi bylo jedno,” popisuje David první signály. Nikomu o tom neřekl.

S přestupem na střední školu se David hodně uzavřel do sebe. V jeho škole byly samé dívky, a ty ho do svého kolektivu nepřijaly. “V té době jsem si nemohl dovolit být odlišný ještě svou orientací, takže jsem to v sobě na dlouho potlačil. I když jsem si založil profil na seznamce, s klukama jsem si jen psal a po pár zprávách jsem se většinou vyděsil,” vzpomíná.

“Po čase jsem už měl hledání sama sebe plné zuby. Začal jsem se věnovat jiným věcem, hlavně škole. A našel jsem si brigádu – hlavně proto, abych neměl čas o sobě přemýšlet,” vysvětluje David. Jeho uzavřenost se ale postupem času zmírnila. Aby si vyzkoušel, zda to s holkama opravdu nepůjde, s několika začal během krátkého období chodit. 

“Věděl jsem, že to fungovat nebude, ale chtěl jsem to aspoň zkusit. Nalhával jsem si, že přijde nějaká, která se mi bude líbit, a všechno bude v pohodě,” vypráví David s úsměvem. “A ona nepřišla,” dodává se smíchem.

V pětadvaceti se David rozhodl, že je načase přestat si lhát a přijmout realitu takovou, jaká je. Založil si v pořadí už několikátý profil na seznamce. Tentokrát tam ale objevil kluka, který ho zaujal. Začali spolu chodit, a jejich vztah trvá doteď.  “Potom, co jsme spolu asi měsíc bydleli, jsem chtěl, aby to věděli i rodiče. Zpětně mě mrzí, že jsem jim to nedokázal říct dřív. Až přítel byl ten impuls,” vzpomíná David na svůj coming out před rodinou.


Máš obavy z coming outu? Přijď si vyzkoušet Coming out na (Ne)čisto na festival Prague Pride.
V úterý 3. srpna od 17 hodin v Pride House


Na každého člena rodiny si David vyhradil čas zvlášť i pro případné dovysvětlování. Nejvíce se bál reakce otce, proto si ho nechal až na konec. “Něco zrovna dělal na počítači. Když jsem mu to řekl, jeho reakce byla, že je to v pohodě, hlavně ať jsem spokojený a šťastný,” vypráví David s tím, že byl velmi překvapený. “Jak jsem se nejvíce bál táty, tak ten to paradoxně vzal ze všech nejlépe,” dodává s úsměvem.

“V rodině a mezi přáteli jsem se vyoutoval, ale v práci jsem to neřekl. V té době jsem si myslel, že v policejním prostředí, kde pracuju, to budou kolegové považovat za slabost,” vysvětluje David a vzápětí dodává, že mnohdy musí jako policista někomu nasadit pouta a necítil by se nejlépe, kdyby to o něm dotyčný věděl.

Jednoho dne jel David pracovně do Prahy. Předpokládal, že ve velkoměstě budou kolegové ohledně LGBT+ lidí víc v pohodě. “Bohužel jsem se setkal s negativními komentáři. Například když jsme jeli po ulici, kolegyně měla narážky na kluka, který měl sukni. Nebylo mi to příjemné, ale do konverzace jsem se moc nezapojoval, protože bych vyšel s barvou ven,” vzpomíná David. Jak ale plynul čas, David se chtěl služebně přiblížit ke svému příteli. Přešel proto na jiné oddělení, kde už se ke coming outu v práci odhodlal. 

“Většina kolegů o něčem podobném slyšela poprvé. Jeden spolupracovník mého přítele dlouho nazýval kolegou, ale později si všichni zvykli. Od té doby jsem už s coming outem v práci neměl problém a ani jsem se nesetkal s žádnou negativní reakcí,” říká David.

“Myslím si, že je dobré lidem o své orientaci říct. Kolikrát nikoho takového osobně neznají, zato mají spoustu předsudků a trochu se nás bojí. Teď už nemám problém to o sobě říct. Ostatní ať si o mně udělají obrázek sami,” prozrazuje. Zpětně také uznává, že jeho přítel měl pravdu, když mu řekl, že napoprvé bude coming out nejtěžší, ale postupně to bude jen a jen snadnější. “Dávám mu zapravdu. S každým dalším vyoutováním jsem se neskutečně posunul a později už to nikdy nebyl takový problém,” uzavírá.

Autorka: Anna Pálová


59 % LGBT+ lidí v Česku nemluví o své orientaci a identitě, protože se bojí reakce okolí. V Maďarsku je situace ještě horší – nový zákon zakazuje zobrazovat LGBT+ témata mladším 18 let, a to včetně vzdělávacích materiálů. Podpořte jediný týden v roce, který nabízí LGBT+ lidem pocit opravdové svobody a sounáležitosti. Polovinu vašeho příspěvku použijeme na akce během festivalového týdne. Druhou polovinu předáme maďarské Budapest Pride.